Jak nahlížet na nemoc

01.01.2002 00:00

Každá nemoc má specifický průběh, naše lidská těla mají jednotný způsob jak odpovídají na všechny nemoci. Např. očkování je také vnímáno jako nemoc. Někdy naše tělo neumí správně odhadnout, kolik je třeba investovat do obrany. Vlivy civilizace mají silně destruktivní vliv na naši imunitu. Špatný odhad obranných mechanismů těla může být způsobeno naším vlastním podceněním nemoci, genetickými dispozicemi a variabilitou nemocí přenášených snadno z jednoho kontinentu na druhý. Pokračujeme neustále ve vzájemném evolučním boji s mutacemi virů, bakterií a plísní, kteří jako jednoduché organismy mají před námi náskok.

Počáteční průběh nemoci známe dobře všichni. Máte pocity „leze na mne nějaká nemoc“, pak vás začnou bolet svaly a hlava, v krku zduří mízní uzliny, na teploměru se zvyšuje tělesná teplota, přestanete se hýbat a mít chuť na jídlo. Vše je nastartováno k obraně. Veškeré energetické výdaje jdou na obranu organismu, např. vytváření hlenu, T-lymfocitů zabíječských krvinek, nastartuje práce těla s jedy s jejich zpracováním a vylučováním z těla ven. Po vlastním průběhu nemoci následuje rekonvalescence spojená s registrací všech informací o nemoci které vedou k vytvoření protilátek. Taková je reakce na nemoc u všech teplokrevných živočichů včetně člověka. Jde o přirozený fyziologický průběh vedoucí k imunitě na dané onemocnění.

U očkování, ať už jde o živou nebo usmrcenou vakcinu, reaguje tělo stejně jako na nemoc. Na očkování lze nejlépe uvést individuální zkušenost těla s tou kterou nemocí, založenou na zkušenostech našich předků, historicky doloženou už od prvohor. Znamená to např. že naši pokrevní příbuzní lépe snáší určitý druh onemocnění a preferují danou regeneraci sliznic, pokud je sebeobrana založena na odstraňování všeho co souvisí s nemocí pomocí sliznic, regeneraci krvetvorby v kostní dřeni, pokud je obrana založena na odstraňování krevním řečištěm, regeneraci kůže, pokud tělo preferuje odchod všech zplodin souvisejících s nemocí potem. Stejně tak naši pokrevní příbuzní včetně nás, snášejí určité onemocnění lehčeji a některé hůře. Záleží to na historických zkušenostech organismu s tou kterou nemocí a koncepcí obrany. Obrana těla tedy není stresem, ale přirozeným, geneticky podmíněným postupem jedince jak přežít. Není tedy vhodné očkovat malé děti s nedovinutým imunitním systémem plošně. Rodiče by měli u příbuzných zjistit, jaká onemocnění mají konkrétní průběh a podle toho vystavit dítě nebezpečí následně prudké reakce z konkrétního očkování. A pozor na kombinace očkovacích látek. Co je pro jednodítě bezpečné, může mít pro druhé fatální následky.

Každé tělo je programováno na přežití. Ve vztahu k nemocem může někdy zareagovat programem na obranu podle zásady „raději větší obrana a přežít než menší a nepřežít“. Takoví lidé prožívají i neškodnou rýmu jako by šlo o život. Organismus si ještě nestačil zvyknout na pomoc antibiotik a podobných léků. Běžné léky bez předpisu většinou neléčí, ale potlačují příznaky. Intenzivní obranou tělo zbytečně vyčerpává zásoby energie a přijde-li vzápětí další onemocnění, což je u malých dětí běžné, může být průběh další nemoci problémem. Mezi stres na nemoc patří i naše přejaté systémy přesvědčení. Mnohokrát jsme se s klientem vraceli do regrese k pro dítě tajemným a neviditelným „bacilům“, které páchají strašné věci. Stačí dospělému prolistovat rodinného lékaře a levá mozková hemisféra vám dodá strachu kolik jen unesete – „proboha já mám snad všechno“!

Přijdou-li klienti s cílem zvýšit si imunitu, vyhledáváme stresy, které psychosomaticky působí na tvorbu obranných krvinek. Tělo od pravěku preferuje obranu na podněty zvenčí a cítí-li se ohroženo civilizačními vlivy, brání se především jim a až potom vnitřnímu onemocnění. Je-li stres uvolněn a pocity ohrožení na vědomé úrovni posouzeny jako neadekvátní, může se tělo věnovat vytváření protilátek a patřičným typům krvinek.

Evoluční výběr spočívá v přizpůsobení se prostředí. Přicházejí stále nové nemoci, ať už jsou způsobeny čímkoli, nezbývá našemu organismu než se jim přizpůsobit a vytvářet i nové protilátky. Za svoje životy vděčíme nejednou ne přirozenému výběru přeživších jedinců, ale svému důmyslu nacházet pomocné protilátky rychleji a účinněji v chemických přirozených či umělých látkách – lécích. Lze spojit obé, využít možnost přirozené obranyschopnosti díky odblokování stresu i v potřebných situacích použít léky.

V Poradně pro uvolnění stresu nikdy nestanovuji žádnou diagnózu, mám pedagogické, ne lékařské vzdělání. Pouze nacházím souvislosti mezi prožívanými emocemi a fyzickou reakcí těla na stres. Po odblokování tělo dostane novou možnost jak změnit psychosomatické problémy.

Kontakt

Poradna pro uvolnění stresu Helena Červinková Helena Červinková
562 06 Ústí nad Orlicí
Heranova 1211
(zvonek - Červinková Helena)
730 631 188
(všední den 8.30 - 9.30)
cervinkova@distres.cz